Prosím aktualizujte svůj prohlížeč.

Zdá se, že používáte starou verzi prohlížeče Microsoft Edge. Pro co nejlepší zobrazení webové stránky Busch prosím aktualizujte svůj prohlížeč.

traininforest_adobestock_171799881_300dpi_rgb

Bezpečné zastavení ve velkých výškách

Vakuové brzdy brzdí i za studena nebo na svahu

V moderní železniční dopravě se k brzdění využívá stlačený vzduch. Při nízkých teplotách to však má svá omezení. Úzkorozchodné vlaky jezdící na vysokohorských úsecích proto používají osvědčené vakuové brzdové systémy.

Když se zastaví pohon vozidla, nelze pokračovat v jízdě. To může být nepříjemné, ale obvykle ne nebezpečné. Pokud jsou naopak vadné brzdy, musí se ihned rozeznít alarm, protože brzdy jsou do jisté míry nejdůležitější součástí každého vozidla. To platí zejména o vlacích, které mohou přepravovat několik set cestujících.

Od ručních brzd až po moderní technologii zastavování

Na začátku 19. století se na prvních železničních drahách brzdilo ručně a každý vagon samostatně. V průběhu času se osvědčily centrálně ovládané brzdové systémy, které působí na vlakovou soupravu po celé její délce. Dříve byly běžné vakuové brzdy, zatímco dnes se používá hlavně stlačený vzduch.

Tyto dva brzdové procesy jsou v podstatě velmi podobné: brzdové písty na nápravách jsou ovládány brzdovými válci. Válce jsou připojeny k řídicí jednotce pomocí rozvodů vedoucích od trakční jednotky až na konec vlaku. Strojvůdce uvede do chodu ventil, který zahájí brzdění. V případě pneumatických brzd je do brzdových rozvodů zaveden přetlak, který pochází z kompresoru a dodává energii pro celý proces brzdění. V případě vakuových nebo sacích vzduchových brzd slouží ventil pro snížení stávajícího podtlaku. Během jízdy udržuje brzdové písty mimo nápravy. Jakmile je ventil aktivován, začne se projevovat přicházející atmosférický tlak a je zahájeno brzdění.

Výhody vakuových brzd

Pneumatické brzdy mají jednu nevýhodu s ohledem na konstrukci: pro brzdění vyžadují stlačení okolního vzduchu. Za chladného počasí může vlhkost ve vzduchu kondenzovat. To vede k poklesu tlaku, a tím ke snížení brzdného účinku. Je-li počasí skutečně mrazivé, může zkondenzovaná vlhkost zmrznout a ucpat brzdové rozvody.

Toto riziko u vakuových brzd nehrozí. Pro vytvoření vhodného provozního stavu vytvoří vakuové čerpadlo v brzdových rozvodech vakuum poté, co se zapne řídící jednotka. To zamezí tomu, aby se do brzdového systému dostávala vlhkost zvenku. Rozdíl v tlaku přibližně 690 milibarů mezi brzdovým systémem a atmosférický tlakem udržuje brzdy v uvolněné poloze. Brzdění se spustí, když strojvůdce otevře ventil. K tomu dojde automaticky i v případě poruchy systému.

Je tak zajištěna provozní bezpečnost, a to nejen v minusových teplotních hodnotách. Vakuový brzdový systém lze navíc snadno ovládat. Zachovává si svojí plnou účinnost i po opakovaném použití v rychlém sledu po sobě – důležitá výhoda pro provoz na dlouhých klesajících úsecích a při manévrování. Vakuové brzdové systémy jsou proto využívány i dnes, například na mnoha úzkorozchodných dráhách a v malých vlacích, dieselových lokomotivách pro manévrovací provoz nebo v tunelech, vysokohorských drahách ve Švýcarsku a v Rakousku a také ve vlacích z Jižní Afriky a indických železničních sítích.
Jak se brzdí dlouhý vlak?

Zabrzdění dlouhého monstra sestávajícího z lokomotivy a mnoha připojených vagonů představuje komplexní technickou výzvu. Z pohledu zrychlující se hmoty je nutné vzít v potaz dlouhou brzdnou dráhu. V závislosti na délce vlaku je nutné zastavit na dvojkolí hmotnost od 5 do 25 tun (pro porovnání: u osobního vlaku se jedná o průměrných 0,7 tun na dvojkolí). Brzdy na dvojkolí, ať již pneumatické nebo vakuové, jsou nejdůležitější součástí, byť stále pouze jednou z několika. Brzda motoru přemění elektromotor lokomotivy na generátor, a tak kromě brzdícího účinku generuje elektřinu. Při nouzovém brzdění se používají kolejové brzdy: brzdové čelisti jsou spuštěny pod podvozek a přitlačeny na koleje pomocí integrovaných elektromagnetů.

Nejmodernější brzdovou technologii představují vířivé brzdy. Jejich účinek je založen na elektromagnetickém víření v kolejích. Brzdná síla je vytvářena bezkontaktně a je přesně dávkována mezi brzdu a hlavu kolejnice. Celý proces je nicméně závislý na rychlosti, a proto se tato technologie používá pouze jako doplněk.

Při brzdění vlaku je také důležité mít na paměti, že brzdná síla je nerovnoměrná, přičemž po celé délce vlaku může dojít ke stlačování a namáhání. Tak se děje například u pneumatických brzd, jelikož přetlak v kompresoru se vzhledem k dlouhému vzduchovému vedení projevuje se zpožděním v zadním vagonu. Ty poté tlačí proti již zabrzděné části vlaku. Pokud by došlo na druhou stranu k zabrzdění zadní části vlaku dříve nebo později než přední části, hrozilo by riziko, že by se vlak podélně roztrhl. Pro zabránění takovému účinku je použití a doba uvolnění jednotlivých brzd vozidla přizpůsobena rychlosti vlaku a požadovanému brzdovému účinku pomocí přepínacích zařízení.