Jasný pohled na Slunce - vakuum umožňuje přesné pozorování

Jasný pohled na Slunce - vakuum umožňuje přesné pozorování

Ke zkoumání sluneční aktivity se používají jiné teleskopy než k pozorování noční oblohy. Jedním z těchto teleskopů je vakuový teleskop. Cesta zachyceného slunečního světla až do vakuové komory je zcela nenarušena.
Vacuum-Tower-Telescope-1.jpg

Při pozorování hvězd optickými zařízeními jsou astronomové rádi za každý incidentní foton. Hlavním úkolem obrovských zrcadel v teleskopech je zachytit co největší množství opticky řidšího světla, které k nám dorazilo ze vzdálených galaxií. Astronomové se ovšem nemusí obávat jakýchkoliv vedlejších účinků těchto slabých paprsků.

Existuje však jedna specifická hvězda, na kterou se vztahují jiná pravidla. Touto hvězdou je Slunce. To vysílá směrem k Zemi paprsky s velmi silným tepelným zářením, díky kterému zde může existovat život. Astronomové zkoumající Slunce musí brát v potaz velké množství světelných paprsků, ze kterých musí pomocí různých technických řešení vyfiltrovat požadované snímky

Zásadním problémem je horko. Zachycené paprsky světla, na které byly zaostřené čočky, s sebou přinášejí obrovské množství energie. V běžném teleskopu by došlo k zahřátí vzduchu a daný teleskop by se nadzvedl. Protože se index lomu vzduchu mění zároveň s teplotou, došlo by kvůli turbulenci v zařízení k odklonění paprsku procházejícího světla. Zachycený snímek by byl rozmazaný a ztratil by jakoukoliv výpovědní hodnotu.

Aby se předešlo tomuto jevu, byl pro pozorování sluneční aktivity postaven věžový vakuový teleskop (VTT). Ten se nachází na Tenerife a patří německému výzkumnému ústavu Kiepenheuer-Institut für Sonnenphysik, který sídlí ve Freiburgu. Tento teleskop je umístěn ve výšce 38 metrů, protože musí být co nejdál od různých rušivých vrstev vzduchu, které jsou zahřívány Sluncem. Aby se snížilo jakékoliv další proudění okolního vzduchu na minimum, byla věž vymalována sněhobílou barvou. To znamená, že samotná věž absorbuje poslední zbytky tepelného záření.

Dvě ústřední zrcadla, která se nacházejí na střeše věže, zachycují sluneční světlo. Tato zrcadla nasměrují světlo do vertikálně postaveného potrubí, kde se zároveň nachází teleskop. Tato komora je 21 metrů dlouhá a její průměr činí 1,8 metru. Při každoroční údržbě se pomocí dvou vývěv komora evakuuje na hladinu vakua nižší než 0,5 milibaru.

Díky dostatečné délce komory se ústřední bod teleskopu nachází ve vakuu. Pronikající tepelné záření zde není schopno vygenerovat vzdušné turbulence, což díky zahřátí znemožňuje tvorbu optických pruhů. Astronomové využívají VTT mimo jiné také k získávání velmi podrobných obrázků slunečních skvrn. Jejich činnost přímo ovlivňuje magnetické pole Země. Navíc také mohou ovlivnit funkčnost elektrických zařízení a přístrojů.

Slunce do vesmíru vysílá kromě světla také nepřetržitý proud nabitých částic. Tento „sluneční vítr" neustále naráží na magnetické pole Země, které ho naštěstí dokáže odklonit. Pokud by tomu tak nebylo, na Zemi by se snesla smršť částic a veškerý život by zde zanikl. Je ovšem pravda, že tento sluneční vítr není vždy tak silný. Jeho vznik je ovlivněn magnetickým polem Slunce. Kolísání síly slunečního větru má za následek, že se na povrchu Slunce vytváří každých 11 let velké množství slunečních skvrn. Tyto skvrny způsobí další emisi částic, které ještě posílí sluneční vítr, a mohou vzniknout sluneční bouře. 13. března 1989 jedna taková sluneční bouře během 90 vteřin zcela ochromila elektrickou síť v kanadské provincii Quebéc a zapříčinila škody v řádech miliard dolarů.


Přihlaste se k odběru zpravodaje ‘World of Vacuum'!
Přihlaste se nyní k odběru a budete neustále seznamováni s posledními fascinujícími novinkami ve světě vakua.

PŘIHLÁSIT K ODBĚRU