Efektivní recyklace zbytků - Vakuové odpařování snižuje obsah vody v bioplynovém odpadu

Efektivní recyklace zbytků - Vakuové odpařování snižuje obsah vody v bioplynovém odpadu

Velké množství zbytků z fermentace je shromažďováno v bioplynových elektrárnách. Díky širokému spektru vývěv vyráběných společností Busch je manipulace s takovými zbytky snadnější a umožňuje jejich přeměnu na cenné vedlejší produkty.
Biogas-water-content-reduction-4.jpg

Bioplyn je tvořen z převážné většiny metanem (CH4). Tato molekula je tvořena jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku. To znamená, že když shoří, uvolní se čtyřikrát více molekul vody než CO2. A i přesto, že se jedná o skleníkový plyn, je i nadále součástí neškodného cyklu: elektrárna, ze kterého tento materiál organického původu skutečně pochází, předtím pohltila oxid uhličitý ze vzduchu.

Zbytky s vysokým podílem vody

Na plyn se nicméně přemění pouze část tohoto materiálu. V systému zůstane látka známá pod označením „fermentační zbytek". Má vysoký obsah vody a je často tekutý, zvláště pokud je systém provozován "na kejdě". Teoreticky lze tento odpadní produkt využít jako hnojivo. Kapalný fermentační zbytek nicméně podléhá stejným podmínkám jako kal samotný. Například v Německu musí být uložen několik měsíců, a teprve poté ho lze v určité míře využít.

Uskladnění neustále většího množství fermentačního zbytku je velmi finančně nákladné a vyžaduje mnoho prostoru. Proto má smysl snížit jeho množství extrakcí vody z materiálu. Vzhledem k tomu, že bioplynové elektrárny jsou často kombinovány s tepelnými elektrárnami blokového typu, lze používat k odpařování vody jejich odpadní teplo. Pro zvýšení energetické efektivity by tento proces měl v ideálním případě probíhat ve vakuových komorách.

Čistá voda a koncentrát

Odpařená voda kondenzuje po recirkulaci tepla. Zbývající koncentrát fermentačního zbytku obsahuje veškeré živiny ze zdrojového materiálu. Nyní ho lze vysušit, zkompostovat a použít jako organické hnojivo.

Vakuum dokáže více, než jen snižovat spotřebu energie. Jakékoli zbytkové plyny, které opustí materiál, jsou odváděny zpět do bioplynové elektrárny pro další využití. Vzhledem k tomu, že elektrárna musí být hermeticky uzavřena, musí být minimální také úroveň zápachu. V závislosti na velikosti a konstrukci lze za účelem generování vakua využít různé vývěvy nebo jejich kombinace. Společnost Busch nabízí za tímto účelem široké spektrum možností, aby bylo dosaženo optimálního řešení.

Na Západě byl v důsledku ropné krize v 70. letech 20. století znovuobjeven bioplyn. Současný rozmach využití bioplynu začal ale až na počátku nového tisíciletí, a nabral na obrátkách až následkem postupujících změn klimatu. První bioplynová elektrárna byla nicméně nainstalovaná již v roce 1859: v osadě sužované leprou nacházející se v Bombaji – nyní známá jako Mumbaj (Indie). V anglickém městě Exeter byly plynové lucerny, které sloužily jako pouliční osvětlení, poháněny bioplynem z odpadní vody již od roku 1895. I v ostatních městech byl bioplyn shromažďován z čistíren odpadních vod a poté přiváděn do místních plynovodních potrubí. Mezitím používali ostatní plyn pro pohánění svých vozových parků. Například zařízení na likvidaci odpadu v Curychu bylo poháněno na bioplyn až do roku 1973. V zemích jako Indie, Čína, Jižní Korea, Tchaj-wan, Malajsie a Botswana používá mnoho domácností, z kterých se mnoho nachází na venkově, malé bioplynové elektrárny pro soukromou výrobu elektrické energie. Tento plyn je využíván převážně na vaření.


Přihlaste se k odběru zpravodaje ‘World of Vacuum'!
Přihlaste se nyní k odběru a budete neustále seznamováni s posledními fascinujícími novinkami ve světě vakua.

PŘIHLÁSIT K ODBĚRU